Moje sestřenice je divoká, vždy až k ničemu. Má divokou stránku, kterou je těžké zkrotit, a je to vše na odiv, když přijde dolů. Vždy prosí, abych se jí dotkl, cítil její jemnou kůži, její malé, energické kozičky. Je tak dychtivá, tak zoufalá po mém doteku. A kdo jsem já, abych odolal takové horké, sopečné krásce? Nemohu si pomoci, ale podlehnu jejím prosbám, a brzy se nořím hluboko do její těsné, horké kundičky. Byla ve sklepě, vzduch hustý chtíčem a touhou. Světla jsou nízká, vrhají na nás stín, přidávají na tajemství a přitažlivosti. Byli ztraceni v našem vlastním světě, našem vlastním chtíči, našich vlastních touhách. Proplétala se dvě těla, pohybovala se v dokonalém rytmu, naše sténání se rozléhalo prázdným domem. To je naše tajemství, naše špinavé malé tajemství. A ach, jaké horké, horké tajemství to je.