V pohádce staré jako čas se mladá dívka a její otec vydají na dovolenou do hor, kde je svěží vzduch a pohledy úchvatné. Jak se usazují do své útulné chatky, napětí mezi nimi se stává hmatatelným. Dívka se svou nevinnou, ale neukojitelnou zvědavostí nemůže odolat přitažlivosti otcova mužství. I přes varování matek před takovými zakázanými rozkošemi se dívka poddává svým touhám a ocitá se na kolenou a potěší svého otce s horlivostí, která překvapí i ji samotnou.Jak noc pokračuje, dívčí hlad po svém otci sílí. Začíná prozkoumávat jeho tělo, rukama bloudí po jeho svalnatém rámu. Pohled na otce, starého muže s divokým pohledem v očích, jí po zádech přechází záchvěvy vzrušení. Jak měsíčním světlem proudí oknem, dívka bere otcovo mužství do úst, její dovednosti se zdokonalují po letech praxe. Vyvrcholení jejich setkání je oba nechává bez dechu, jejich těla se proplétají ve chvíli čisté extáze. Jak tam leželi, stráveni a ukojeni, dívka si uvědomuje, že někdy i ty nejzakázanější touhy mohou vést k těm nejuspokojivějším zážitkům.