Šťastného chlapce, obdařeného ohromující zralou nevlastní matkou, opět přivítala její dráždivá přítomnost v jejich domově. To nebyla jen jakákoli žena, byla podmanivou vizí smyslnosti, opravdovou bohyní touhy. Když si plnil své každodenní práce, pohled na ni ho nechal toužit po více než jen letmém pohledu. Jeho touha po ní byla hmatatelná, jeho touha po jejích dotecích nenasytná. A tak, když se naskytla příležitost, chopil se jí a vedl ji do ložnice, kde se mohli oddat své zakázané vášni. Jejich tajná záležitost byla svědectvím o jejich společné touze, tanci svádění a uspokojení, který s každým okamžikem jen rostl. Jejich těla se proplétala v rytmu starém jako čas, tanec chtíče a lásky, který přesahoval hranice jejich rodinných vztahů. A když dospěli k vyvrcholení, zůstali bez dechu, jejich těla se splétala v symfonii rozkoše, svědectví o jejich nepopiratelném spojení.