V zápalu okamžiku jsem se přistihl, že sdílím svou postel se svou novou nevlastní matkou, krásnou ženou, která se zdála být víc než jen pouhým přírůstkem do naší rodiny. Jak jsme tam leželi, napětí mezi námi bylo hmatatelné, naše těla sotva centimetr od sebe. Ticho bylo husté, ale bylo to ticho, které hovořilo za vše. Cítil jsem její dech na svém krku, její kůže teplá proti mé. Byl to pocit, který mě rozechvíval po páteři, až jsem zpochybňoval vlastní příčetnost. Opravdu jsem se chystal překročit tuto hranici? Myšlenka byla vzrušující a děsivá. Ale jak jsem se jí podíval do očí, viděl jsem odraz vlastní touhy. Byl to pohled, který říkal vše, co slova mohla. A v tu chvíli jsem věděl, že musím udělat ten poslední krok.